Vzdělání

Jsou lidé s vyšším vzděláním skutečně chytřejší?

Vzdělání je již od počátku považováno za známku inteligence. Jednoduše řečeno, čím vyšší jej máme, za tím chytřejšího člověka jsme považováni. I to je důvod, proč mnoho rodičů chce, aby jejich děti vystudovaly vysokou školu. Je zde však otázka, do jaké míry je tento předpoklad správný.

 

Na jednu stranu je sice pravdou, že čím vyšší stupeň studia, tím náročnější látka se probírá. Pokud ji má student skutečně pochopit, je nutné, aby na to skutečně měl mozkovou kapacitu. Koneckonců, i malé dítě v první třídě snadno pochopí princip sčítání a odčítání, avšak diferenciální rovnice dělají problém i mnohým dospělým.

 

vysokoškolská učebna

 

Zde je však potřeba uvážit, že existuje mnoho nejrůznějších druhů inteligence. Jedním z nich je schopnost logicky myslet, což pomůže například právě v matematice. Avšak to neznamená, že daný člověk musí být chytrý i v jiných ohledech. Jinou věcí je totiž například inteligence sociální, kdy člověk ví, jak se v které situaci chovat a umí dobře odhadnout lidi již po několika minutách kontaktu. Tento typ inteligence se může hodit ve zcela jiných oborech, než ta logická.

 

učící se studentka

 

Pak je zde také kreativita, kdy dokážeme vymyslet úplně nové věci, ať už se týkají techniky či malování obrazů. I ta je důležitá, koneckonců právě ona stála za mnohými vědeckými objevy. Zmínit také musíme inteligenci technickou, kdy dovedeme snadno pochopit fungování jakéhokoliv zařízení a také jej buď sestrojit, nebo opravit. Asi není třeba říkat, že i tento typ najde velmi široké uplatnění.

 

Je tedy jasné, že například geniální matematik nemusí umět vzít do ruky kladivo a zručný montér zase vypočítat kvadratické rovnice. Oba jsou však pro fungování společnosti nezbytní. Než tedy začneme považovat titul z vysoké školy za známku toho, že je onen člověk „chytrý“, je dobré si toto uvědomit. Každý z nás má totiž své místo na slunci.