I kdyby se člověk třeba rozkrájel, nemá nikdy jistotu, že si vždy vydělá tolik, aby dokázal zaplatit za všechno, co si jenom usmyslí si pořídit. Výplaty vesměs nebývají nijak závratné, často jsou dokonce tak nízké, že ten, kdo je dostává, zasluhuje spíše politování než obdiv a závist, a výdaje lidí jsou přitom současně i docela vysoké, ne-li přímo enormní.

A tak lehce dojde k tomu, že by našinec potřeboval ještě nějaké peníze navíc, že mu ty, které si vydělal, nestačí. A nastane-li podobná situace, často neexistuje jiné řešení než půjčka. Tu si člověk vezme a využije tak, jak je mu toho zapotřebí, a potom už zbývá jenom vydělávat dost na to, aby se daly takové půjčené peníze i vrátit.

Jenže s půjčkami to také nemusí být zase až tak jednoduché. Nikdo z nás nemůže počítat, že automaticky dostane tu, o kterou si řekne, a to proto, že se půjčuje pouze těm, kteří prokážou právě schopnost takové peníze i s úroky i vrátit. A právě takové prokazování bonity je nejednou v podstatě nezvládnutelné. Vždyť jak může někdo doložit hodně vysoké příjmy, když vydělává zoufale málo, jak má přesvědčit o své ochotě splácet, když jeho registry dlužníků formou záznamů dosvědčují, že už se tak někdy dříve nestalo? To je prostě komplikované, ne-li přímo nemožné.

Ale naštěstí u nás máme i nebankovní společnosti, které nebazírují na nějak složitém dokazování žadatelovy bonity. A třeba u takové nebankovní americké hypotéky uspějí i ti, jimž by někde v bance nepůjčili.

U nebankovních hypoték stačí, že se může žadatel zaručit za splácení zástavou své nemovitosti a že bude schopen při svých příjmech hradit aspoň minimální splátky. I to stačí, aby si tu kdokoliv přišel na své, a uspěje tu vlastně každý, kdo není skutečně na dně.

Ti, kteří si o nebankovní hypotéku zažádají, obvykle za výhodných podmínek uspějí. A to je hlavní.